Posedlí poskoci (Černokněžník:Šestá část)

Neděle v 1:48
Zatímco Nemsy bloudila tunely Gul´dan se blížil k tomu co mohlo být cílem celé téhle výpravy. Někdo, kdo má moc se vloupat na území Plamenné Legie a před nosem ukrást démonům jeden z jejich nejstarších artefaktů, který umožnil zkázu mnoha světů, určitě nenechává ve svém úkrytu naživu nikoho mimo ty, kteří mu slouží. Už jen pár krůčků Gul´dana dělilo od toho, aby spatřil toho neznámého.
Vykoukl. Ale jeho oči se dočkali pouze zklamání. Žádný velký čaroděj tam nebyl. Místo mocné bytosti se tam pitvořilo hejno gnomů. Směšné drobné bytosti, připomínající lidské děti chodili tam a zpět vynášejíce ve vědrech suť z mnoha tunelů po stranách rozsáhlé jeskyně a sypali obsah věder do na první pohled bezedné díry ve středu jeskyně. Chodili se svěšenou hlavou, nevyměnili si mezi sebou ani jediný pohled, ale neustále si něco šeptali, každý jeden jen sám pro sebe.
Gul´dan je nepovažoval za hrozbu. Ale dobře věděl, že se nemůže prozradit, i když by všechny tyhle zbytečné bytosti dokázal zabít jedinou myšlenkou. Zvolil tedy obezřetnější přístup. Po straně jeskyně se táhla řada sloupů. Mohl by se plížením za nimi vyhnout odhalení. Na konci té řady se nacházel další tunel. Z něho nechodili, žádní poskoci a Gul´dan z něj cítil mocnou magii. Lebka byla tam. Neváhal a přeběhl k nejbližšímu sloupu a schoval se za něj. Zvuky jeskyně se nezměnili. Nikdo si ho nevšiml. Zopakoval to. V tom z onoho tunelu něco vyšlo.
Byl to démon. Gul´dan si ho jen spěšně prohlédl. Patřil ke druhu démonů známých jako Strážní záhuby. Měl ohnivě oranžovou pokožku, rohy a dvě nohy zakončené kopyty, ale nedosahoval takové výšky jako ostatní jeho druhu, se kterými se Gul´dan setkal. Jediným dalším rozdílem bylo zakončení jeho levé ruky na místo dlaně a pěti prstů, kostěnou čepelí. V pravé ruce držel bič. Natočil svojí rohatou hlavu a rozhlédl se po jeskyni. Vykročil směrem k díře a začal využívat biče k urychlování práce poskoků. Gul´dan pokračoval dál nikým nerušen. Už mu zbývalo jen pár kroků, když vtom zpoza posledního sloupu vykročil jeden z poskoků.
Vypadal překvapený, že Gul´dana vidí. Zaváhal. Pak otevřel ústa. Ale zvuk už z nich nevyšel. Úponky temné magie mu jí zacpaly. Pak se pustili do zbytku těla. Zkroutili poskokovi končetiny do nemožných úhlů, zvuky lámajících se kostí se ztratili v hluku práce poskoků. Na tváři se zračil škleb vyjadřující strašlivou bolest. Gul´dan překročil bez zájmu ostatky zbavené jeho kouzlem života. Spokojený, že stihl zareagovat dost rychle, hleděl nyní do tunelu. Nevšiml si stínu, co se za ním formoval. Vycházelo to z bezvládného těla a nabíralo tvar. Až když se za ním ozvalo zavrčení se Gul´dan otočil. To už bylo příliš pozdě. Bytost ze stejné magie, která zabila poskoka chytila nepřipraveného černokněžníka do obří ruky a začala ho drtit. Poskok měl v sobě démona, který se smrtí poskokova těla zhmotnil v plné síle. Gul´dan nemohl nic dělat. Myslel, že zemře na vlastní neopatrnost. Nestalo se. Stisk povolil. Z tunelu, kam se snažil dostat se ozval ženský hlas "Přiveď mi ho!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama